databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Chlumec nad Cidlinou
Telefon: 495703871
Email: mesto@chlumecnc.cz
Web: http://www.chlumecnc.cz/
Popis města

První písemná zmínka o Chlumci pochází z roku 1235, kdy se v několika listinách objevuje jméno Zdeňka z Chlumce. Byl to příslušník pozdějšího rodu Šternberků, kteří drželi Chlumec do roku 1397, kdy jej koupil Ota z Bergova. V prvních dvou staletích byl Chlumec malým poddanským městečkem s kostelem Nejsvětější Trojice a nedaleko na vršku stojící šternberskou tvrzí, o němž se zachovalo minimum písemných pramenů. Jedním z mála paprsků světla, pronikajících hustou clonou chlumec-kého středověku, je zpráva z roku 1425 o dobytí města husity.

 

Vpohusitském období žili v Chlumci četní nekatolíci včetně silné obce Jednoty bratrské. Významné změny se udály v době vlády rodu Pernštejnů v letech 1517-1547. Byl opevněn vodní hrad, založený v polovině 15. století, došlo k výstavbě renesančního kostela sv. Voršily, a také povýšení městečka na město, které získalo svůj znak. Roku 1547 se Chlumec na více než půl století stal komorním městem, tj. majetkem českého krále. Ve 2. polovině 16. století je doložena existence školy, významného literátského bratrstva a několika cechů.

 

Za třicetileté války byl Chlumec několikrát dobyt a vypleněn; nejhorší byl vpád Švédů roku 1634, kdy shořelo 13 městských privilegií. Ve druhé polovině 17. stol se hospodářský život města, v němž bylo roku 1654 ze 122 domů 56 pustých, znovu zalidňovalo - počátkem 18. století v něm žilo tisíc obyvatel. V této době nastal největší rozkvět cechovních řemesel. Městskou samosprávu řídil magistrát, jehož členové měli také soudní pravomoc. Velké hospodářské ztráty přinesly městu války o Slezsko, kdy město dvakrát obsadili Prusové. Roku 1775 bránili obyvatelé spolu s vojskem město proti útočícím selským houfům.

 

Po napoleonských válkách zůstával Chlumec centrem panství Kinských. Pravomoc vrchnosti nad měšťany postupně slábla ve prospěch státu, i když činnost velkostatku nadále podstatně ovlivňovala život obyvatel. Starý hrad od požáru v roce 1745 sice chátral, ale stále v něm byl vinný sklep, bednářství, zelinářská zahrada, fíkovna a rozsáhlé stáje. Mimoto vlastnila vrchnost ve městě vinopalnu (nedávno zbořenou), koželužnu, zahradnictví, flusárnu na výrobu drasla, špitál, sádky, mlýn a pilu. Vrchnostenští úředníci, patřící k městské honoraci, obývali tzv. majorát. Celkový počet obyvatel v roce 1833 činil 2864 osob, žijících v 319 domech.

 

Rok 1848 měl v Chlumci poklidný průběh; nejmarkantnějším projevem revoluce byl vznik Národní gardy, což byl fakticky rozšířený ostrostřelecký sbor. Roku 1850 se stal Chlumec soudním okresem v rámci politického okresu Nový Bydžov. Ve druhé polovině 19. století zažilo město rychlý hospodářský a populační růst, jakož i rozmach kulturních aktivit. Vznikaly nové dílny, továrny, hotel Liverpool a komunikace - od roku 1870 se jezdilo vlakem do Ostroměře, o dva roky později do Hradce Králové a od roku 1901 do Městce Králové. Rodiště dramatika Klicpery se mohlo pochlubit ochotnickým divadlem, mužským i ženským pěveckým sborem a dalšími spolky, mezi nimiž nechyběl od roku 1883 Sokol.

 

Velkými změnami prošel Chlumec v éře starosty Zikmunda Kozelky před první světovou válkou. Kromě impozantní novorenesanční budovy školy byla vybudována velkoryse pojatá ulice spojující centrum města s nádražím. Právě podél ní pak za první republiky vyrostlo několik veřejných budov, jež dnes neodmyslitelně patří k modernímu Chlumci nad Cidlinou.

 

HISTORICKO-GEOGRAFICKÝ VÝVOJ CHLUMECKA

 

Regionem Chlumecka se zabýval Karel Kuča, který jej spolu s Novobydžovskem zahrnul do oblasti Pocidliní. Chlumecko tvoří jižní část Pocidliní a v 18. a 19. století bylo zhruba totožné s tehdejším chlumeckým panstvím Kinských, a později soudním okresem Chlumec nad Cidlinou.

 

Chlumecké panství se začalo formovat ve 14. století. Podle trhové smlouvy z roku 1521 mezi Vilémem Kostkou z Postupic a Vojtěchem z Pernštejna jej tvořilo kromě Chlumce 25 vesnic: Nové Město, Stará Voda, Chudeřice, Olešnice, Levín, Kladruby, Písek, Kosičky, Přestavlky, Štít, Liples, Vídeň, Lužec, Rtanov, Klamoš, Ostrovnice, Újezd, Chýšť, Výkleky, Převýšov, Lovčice, Lišice, Vlkov, Lučice a Nepolisy. Za Pernštejnů v 1. pol. 16. stol. bylo k chlumeckému panství připojeno panství hradišťské a dočasně město Bydžov.

 

Podle berní ruly, soupisu nemovitého poddanského majetku po třicetileté válce, přibylo k výše uvedenému soupisu městečko Žiželice a vsi Káranice, Babice, Kosice, Mlékosrby, Luková, Žabí Lhotka, Skochovice, Běruničky, Loukonosy, Hraďišťko, Kundratice, Hlavečník, Rasochy, Dlouhopolsko, Vápno, Přepychy, Strašov, Komárov, Končice, Choťovice, Žehuň, Dobšice, Stará Báň, Pamětník, Bludy a Korce. V pol. 18. století zahrnovalo panství Chlumec dvě města a 47 vesnic.

 

Roku 1850 vznikl v rámci politického okresu Nový Bydžov soudní okres Chlumec nad Cidlinou. Ve srovnání s někdejším panstvím do něj nebylo zahrnuto okolí Žehuně, naopak přibylo okolí Krakovan a Labské Chrčice. V roce 1960 byly soudní okresy zrušeny, takže Chlumec ztratil samostatný územně správní statut a stal se součástí okresu, resp. kraje královéhradeckého.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA