databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Kněžmost
Telefon: 326784141
Email: obecni.urad@knezmost.cz
Web: http://www.knezmost.cz
Popis města

Jak napovídá sám název obce, vznikla původní osada při starém knížecím mostě - jednalo se o most s celnicí na původní zemské stezce z Pšovska do Charvát (od Mělníka k Jičínu), který sloužil k překonání bažin a močálů Koprnické pánve. Kdy přesně byla tato osada založena, nám bohužel není známo, most při přechodu bažinatého potoka však pravděpodobně existoval již ve 12. století. Celnice se pak poprvé zmiňuje v roce 1316 a nejstarší dochovaný záznam o obci pochází z roku 1380, kdy jednu její část kupuje Ctibor Valečovský z Valečova. Název obce od svého vzniku k nynější podobě prodělal dlouhou cestu - v průběhu staletí se objevují různé tvary tohoto jména. Od českého "Kněžnin Most", přes latinské "Knyeziemost" a "Knyezomost" až po německé "Füstenbruck" či "Fürstinbruck".

Již roku 1408 je Kněžmost v dobových materiálech nazýván městečkem, skutečného povýšení Kněžmostu na město dosáhl až majitel Vaněk Valečovský poté, co byl uveden do úřadu nejvyššího královského podkomořího. V této době, tedy ve druhé polovině 15. století, pravděpodobně také vznikl městský znak Kněžmostu, tato domněnka však není doložena žádným zachovaným privilegiem. (Popis znaku: Štít svisle rozpoltěný, vpravo modrý, vlevo stříbrný. Uprostřed štítu zlaté slunce ze znaku pánů z Valečova, které však má jenom po pravé polovině k okrajům štítu dosahujících devět paprsků, střídavě přímých a vlnitých). Vaněk z Valečova, věrný přívrženec Jiřího z Poděbrad, se do historie zdejšího kraje zapsal ještě jedním významným činem, v polovině 15. století totiž nechal mezi Kněžniným Mostem a Mnichovým Hradištěm, v místech staršího rodového sídla, vystavět mohutný palác hradu Valečov, jehož zřícenina se pne nad zdejší krajinou dodnes. 

Úspěšné období poloviny 15. století bylo v Kněžmostě bohužel zakončeno černým rokem 1468, který mu přinesl nejhorší pohromu v dějinách obce. Tehdy město zažilo vpád křižáků, při kterém bylo celé vypáleno. Když se však z této rány vzpamatovalo, bylo započato s jeho obnovou a brzy nastalo nové období rozvoje. Valečovským Kněžmost náležel do roku 1481, v 16. století zde pak vládl rod Vančurů z Řehnic, jehož členové patřili ke známým výtržníkům. Z první poloviny 16. století pochází i nejstarší známá pečeť městečka. V roce 1602 se objevuje první zmínka o škole ve městě. Roku 1654 se Kněžmost dostal do rukou rodu Valdštejnů, kde zůstal na dlouhou dobu. 

Roku 1788 byla v Kněžmostě postavena školní budova pro 1. třídu. Škola stála v místech nynější školní budovy. V 19. století v městečku proběhly výstavby budov, které dodnes tvoří jeho dominantu. Roku 1827 byla postavena empírová radnice a roku 1843 kostel sv. Františka Serafínského. Z roku 1864 pochází také socha sv. Jana Nepomuckého u hřbitova. V roce 1868 byla zdejší škola povýšena na dvojtřídní, ani ta však pro výuku stále většího množství dětí nestačila, již po sedmi letech proto byla znovu rozšířena na trojtřídní. K roku 1885 kněžmostskou školu navštěvovalo 258 dětí. V roce 1890 proto byla rozšířena na čtyřtřídní a v následujícím roce byla zahájena výstavba nové školní budovy. Výuka byla v nové škole zahájena v září 1892. Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozvoje kulturního a společenského života. 

Rok 1914 přinesl první světovou válku. Zpočátku se sice věřilo, že konflikt bude krátký a vítězný, brzy se však ukázala smutná pravda - lid čekaly čtyři dlouhé a strastiplné roky. Během války lidé trpěli nedostatkem - potraviny a různé dříve běžně dostupné předměty byly vydávány pouze na lístky, přičemž jejich příděly se stále snižovaly. Nejednou lidé poznali i hlad. Zemědělské produkty, nejrůznější výrobky, koně, dobytek a další věci musely být odevzdávány pro potřeby armády, v zimě byl nedostatek uhlí… Už tak těžkou situaci v obci ještě zhoršil odchod řady mužů na frontu. Ženy a děti pak musely zastat jejich práci. Někteří z odvedených se domů již nikdy nevrátili a řada mužů se vrátila nadosmrti zmrzačená. 

Mír přišel až v roce 1918. Spolu s ním lidé oslavovali také vznik samostatné Československé republiky. Konec války ovšem neznamenal okamžitý konec všech problémů - ještě řadu měsíců totiž přetrvávaly problémy se zásobováním apod.. Život v obci se však přeci jen pomalu vracel do starých kolejí. Ve 20. letech nastalo nové období rozvoje. To přerušila až světová hospodářská krize z let 1929 - 1933, během níž značně narostla nezaměstnanost, což mělo za následek pokles životní úrovně. V druhé polovině 30. let však již opět pokračovalo období prosperity a rozvoje. V této době však také začalo růst napětí mezi Čechy a Němci. Situace mezi oběma národy vyvrcholila v roce 1938. Tehdy v Československu proběhly mobilizace na obranu před německým vpádem. Jaká atmosféra tu v této době panovala svědčí to, že obyvatelé obce spontánně zasílali dary na obranu státu. Pak ale přišla Mnichovská dohoda. V ní nám západní mocnosti odmítli pomoc a kladení odporu mnohem silnějšímu nepříteli tak ztratilo smysl. Německá armáda obsadila pohraničí a nedlouho nato i celé Česko. 

Druhá světová válka v Kněžmostě probíhala podobně jako válka předešlá. Lidé znovu strádali nedostatkem, znovu se odváděly výrobky a naturálie pro potřeby armády, ke všemu všude vládl strach z nacistického teroru. Osvobození přišlo v květnu roku 1945. Na konci 40. let pak mohlo začít další období oprav a budování. V roce 1951 byla sloučena správa národní a střední školy a byla vytvořena první devítiletka v okrese. Od listopadu byla při škole také družina mládeže. V červenci roku 1954 byla zahájena generální oprava budovy školy. Později, v srpnu roku 1985 byl pro II. stupeň školy přistavěn ještě pětitřídní pavilon. V roce 1991 zdejší školu navštěvovalo 210 žáků. 

Dnes je obec Kněžmost správním a obchodním centrem pro devět katastrálních území s čtrnácti místními částmi - Kněžmost, Býčina, Čížovka, Drhleny, Chlumín, Koprník, Lítkovice, Malobratřice, Násedlnice, Solec, Soleček, Srbsko, Suhrovice a Úhelnice. Kněžmost je pro svoji polohu na jihozápadním okraji Českého ráje jedním z nejvyhledávanějších center rekreace a turistiky v této oblasti. Je východiskem mnoha pěších a cykloturistických tras do velmi atraktivního okolí lesů, rybníků a skalních útvarů. Ve zdejším okolí jsou k vidění také zřícenina hradu Valečov, hrad Kost či kostel Nanebevzetí p. Marie v Solci z 1. pol. 14. století. Na území obce je dnes celá řada podniků a firem vytvářejících pracovní příležitosti pro celé okolí. Výhodná poloha a blízkost průmyslových závodů přitom láká další investory, zejména z oblasti automobilového průmyslu. To vše obci dává tušit světlou budoucnost. Kněžmost má v současnosti přibližně 1580 obyvatel.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA