databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Kyjov
Telefon: 518697411
Email: urad@mukyjov.cz
Web: http://mestokyjov.cz
Popis města
Podrobný popis dějin města Kyjova by vydal ne na krátký článek, ale na několikasetstránkovou knihu. Přesto se budu snažit ve svém pojednání předložit alespoň velmi stručný nástin historie i současnosti tohoto města. Pokud by měl někdo ze čtenářů tohoto článku hlubší zájem, rádi mu u nás, ve Vlastivědném muzeu v Kyjově, poskytneme podrobnější informace.

I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské.

 Od r. 1126 do 1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Dostalo se mu ho darem od údělného olomouckého knížete Václava a jediným důvodem jistě nebyla spása duše Václavova strýce, jak se praví v darovací listině, ale i přání mnichů získat lokalitu, kde by se dalo pěstovat víno, jehož vlastní produkce by jim pokryla jejich vlastní spotřebu. Víno se totiž používalo nejen k liturgickým účelům, ale bylo běžným nápojem a užívalo se také jako lék.
 Ve 12. stol. se o rozvoj Kyjova nejvíce zasloužil opat Michal, který stál v čele hradišťského kláštera. Nechal v Kyjov vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen sv. Martinovi, ochránci trhů a vznikajících měst. Premonstráti, kteří vlastnili klášter po benediktýnech, založili nové tržiště (to původní se nacházelo pravděpodobně v blízkosti kostela), jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. Od r. 1201 je Kyjov již nazýván městečkem.
 V r. 1284 dává král Václav II. souhlas k jeho opevnění. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Protože Kyjov nepatřil zrovna k největším a nejbohatším městům, nemohl si nikdy dovolit výstavbu kamenného opevnění.
 Ve 14. stol. se klášter dostává do finančních potíží, a proto je Kyjov poprvé zastaven. Premonstráti Kyjov pronajímali buď na doživotí, nebo na přesně stanovenou dobu. Během dvou století se vystřídalo na Kyjově několik zástavních pánů. V 15. století zde sídlí několik generací nižší šlechty. Počátkem 16. století je už Kyjov střediskem kraje. Roku 1515 uděluje Vladislav II. Jagellonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném k této příležitosti, je již Kyjov nazýván městem.
 V r. 1539 klášter město prodal i se vsí Bukovany. Novým majitelem se stal moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Po jeho smrti připadl Kyjov jeho synům, ale ti jej nejdříve zastavili a nakonec prodali Janu Kropáčovi z Nevědomí na Litenčicích. Protože však byl Kropáč vyhlášený svou hrabivostí a hrubým zacházením s poddanými, vytvořila se ve městě proti němu opozice, vedená Václavem starším Bzeneckým. Ten také stál v čele deputace kyjovských měšťanů, kteří se vydali ke králi Ferdinandu I., aby si na něm vyžádali ochranu před Kropáčem. Dne 11. května 1548 podali Kyjovští králi žádost, aby je přijal za poddané své komory s tím, že kyjovští obyvatelé sami vrátí Kropáčovi sumu, kterou za Kyjov zaplatil. Tak se také stalo a 18. srpna 1548 se jim listinou dostalo královského slibu, že Kyjov nebude nikdy zastaven, ani prodán. Město mělo z nového postavení značné výhody. Bylo opraveno, postaveny tři městské brány a výstavná renesanční radnice. V r. 1577 koupilo město vesnici Vřesovice, v r. 1666 velkostatek a ves Kelčany.
 V roce 1710 přišli do Kyjova první kapucíni. Jejich zásluhou a díky odkazu Jana Adama z Lichtenštejna byl v letech 1713 - 1720 vystavěn na náměstí nový kostel, v r. 1723 vysvěcen a zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a dvěma moravským patronům Cyrilu a Metoději.
 Po předchozím souhlasu Marie Terezie byli do Kyjova v r. 1760 uvedeni piaristé, kteří zde založili nižší latinské gymnázium, na němž se vyučovalo základům latiny, aritmetiky a ostatních věd. Při školské reformě v letech 1774 - 1775 bylo gymnázium zrušeno a nahrazeno školou hlavní s německým vyučovacím jazykem. Obnovení gymnázia se Kyjov dočkal až v 19. stol., kdy byla ve školním roce 1868/69 otevřena první třída nižšího německého gymnázia, které bylo v roce 1897 zrušeno a od školního roku 1898/99 začalo fungovat české obecní nižší gymnázium, jehož pokračovatelem je současné Klvaňovo gymnázium.
 Josefínská doba se svými správními a náboženskými reformami zasáhla také do dějin Kyjova. Roku 1784 byl zrušen kapucínský klášter a kapucíni museli z města odejít. Josefínská tolerance také přispěla ke zvýšení počtu židovských obyvatel ve městě, které ovládlo hlavně obchod a průmysl. Kyjova se dotkly i správní reformy. Místo dosavadní městské rady byl zřízen magistrát v čele s purkmistrem.
 V letech 1784 - 1848 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal - přibyly nové ulice, změnil se k lepšímu vzhled domů. V r. 1844 tu otevřel kníže Hugo Salm-Reiferscheidt hnědouhelné doly. Hospodářský rozvoj města pokračoval i po roce 1850, kdy se Kyjov stal sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. V r. 1858 založil opět kníže Salm-Reiferscheidt v Kyjově sklárnu. Ta v r. 1878 po velkém požáru zanikla, ale v r. 1883 postavila novou sklárnu firma Samuel Reich a spol. Zpočátku se zde vyrábělo tabulové sklo, postupně se přešlo na sklo obalové. To se zde vyrábí dodnes.
 Podobně jako většina moravských měst měl i Kyjov ve 2. pol. 19. stol. německé obecní zastupitelstvo, i když Němci byli ve městě v menšině. K německé národnosti se hlásili také židé, kterým patřila převážná část kyjovských obchodů a živností. Protiváhou německých spolků, peněžních ústavů, obchodů a škol se staly české spolky. 8. prosince 1864 byl založen Čtenářský spolek, jehož hlavním úkolem bylo sdružovat českou společnost a pěstovat češtinu jako národní jazyk. Na podzim roku 1871 zahájil svoji činnost další český spolek - tělocvičná jednota Sokol. Vedle své tělocvičné činnosti podporoval Sokol také kulturní dění ve městě pořádáním přednášek, divadelních ochotnických představení, plesů, tanečních zábav. Zejména po hospodářské stránce se oporou českého živlu stala Občanská záložna, která začala fungovat v únoru 1874. Významným datem pro počeštění obecní správy byl r. 1896. V tomto roce zvítězila po dlouhých volebních bojích česká kandidátka a bylo zvoleno první české obecní zastupitelstvo, v jehož čele stanul starosta JUDr. Josef Galusek.
 Prvním a významným počinem tohoto zastupitelstva bylo vybudování českého školství. V roce 1897 se začalo vyučovat na české obecné škole chlapecké a dívčí. Ve školním roce 1898/99 zahájilo vyučování českého gymnázium, které v roce 1899 získalo novou budovu, postavenou kyjovským stavitelem Gustavem Sonevendem za značného finančního přispění Občanské záložny. První ředitelem českého gymnázia se stal Josef Klvaňa, významná osobnost naší přírodovědy a národopisu. Otevření dalších český škol následovalo: 1898 dívčí měšťanská škola, 1900 živnostenská škola pokračovací, 1905 pokračovací škola kupecká, 1907 zimní škola hospodářská a r. 1909 měšťanská škola chlapecká.
 Do dějin města se na konci 19. století zapsala i událost, místním známá jako "aféra hier". Událost bezprostředně souvisela s tendencí o počeštění Kyjova. V roce 1899 se ve městě konalo kontrolní shromáždění záložníků, při němž se někteří z nich místo německého "hier" hlásili českým "zde". Vojenští velitelé hodnotili tuto opovážlivost jako spiknutí proti vojenské moci a provinilci byli odsouzeni a uvězněni. Kyjov se neblaze zapsal do paměti c. a k. úředníků také další událostí. V roce 1913 zde proběhly velkolepé oslavy vítězství Srbů nad Turky v balkánské válce. Na počest vítězství byla v dnešní Palackého ulici vysázena lipová alej. Kyjov si však vysloužil přezdívku "Malé Srbko", která mu do budoucna vtiskla cejch rebelantského města.
 V r. 1914 vypukla 1. sv. válka a mobilizaci se nevyhnuli ani kyjovští muži. Mnozí z nich během války zběhli od svých jednotek a vstupovali do legií ve Francii, Itálii i Rusku, někteří se z války už nevrátili. I pro město samotné bylo toto období velmi těžké. Kromě nedostatku základní životních potřeb sužovaly město tisíce haličských uprchlíků, kteří zde zůstali až do konce války. Ani rakouské úřady nezapomněly na rebelantské město a Kyjov byl vystaven ostré perzekuci. Jako první na pozornost úřadů doplatil úředník okresního hejtmanství Otakar Pancner, kterého udali němečtí "spoluobčané", že v jednom z hostinců nabádal odvedence, aby nestříleli na Rusy. Byl zatčen a odvezen od Vídně. Po tomto incidentu se národnostní poměry ve městě značně přiostřily. K zatýkání došlo také v řadách studentů gymnázia. Ve vězení se ocitli studenti Vladislav Navrátil (udali ho němečtí spolužáci, že provolával ve třídě slávu Srbsku a rukujícím vojákům rozdával slovanské trikolóry) a Vincenc Měsíček (byl zatčen za výrok "Nieder mit Österreich!"). Poslední kapkou v poháru trpělivosti rakouských úřadů vůči Kyjovu byla tzv. letáková aféra. Ve druhé polovině roku 1914 se v Kyjově objevily letáky s provoláním k našemu národu, jejichž opisování a rozšiřování se trestalo jako velezrada. Opět jedna "dobrá duše" se postarala o to, aby se o letácích dověděly i úřady. Dne 10. prosince byli zatčeni a do Vídně před divizní soud odvezeni všichni, kteří přišli s letáky do styku. 7 občanů bylo obžalováno ze zločinu velezrady a odsouzeno k trestům smrti. Až po intervencích poslanců jim byli tresty zmírněny na dlouholeté žaláře.
 Po všech těchto událostech se není čemu divit, že došlo k opatřením proti odbojným Kyjovákům. 26. prosince 1914 bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo a správu města převzal vládní komisař dr. Jindřich Pánek. Další rána postihla Kyjovské v roce 1915, kdy bylo uzavřeno gymnázium a vrcholem všeho byla sebevražda lidmi oblíbeného kyjovského starosty a lékaře MUDr. Severina Joklíka. Psychické problémy způsobené válečnými útrapami a perzekucí kyjovských občanů, ale také potíže ve vlastní rodině, vyústily u Joklíka v těžkou neurastenii. 18. března 1915 ukončil život tak, že si vbodl do krajiny srdeční skalpel.
 Rok 1918 přinesl konec války, rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československé republiky. Kyjov se začíná v novém státě slibně rozvíjet. Vznikly nové městské čtvrtě s rodinnými i obecními činžovními domy, vybudoval se vodovod a kanalizace, byly vydlážděny chodníky a vozovky, vznikaly nové podniky, těsně před 2. sv. válkou byla postavena okresní nemocnice. V roce 1921 uspořádali sokoli 1. ročník národopisných slavností Slovácký rok. Tyto slavnosti se v Kyjově pořádají dodnes.
 Za první republiky dochází také k rozvoji kyjovského muzea, o jehož založení se de facto už v roce 1904 zasloužil profesor gymnázia Jan Kučera. V roce 1926 jeho tehdejší správce Ludvík Kalus získal pro muzeum novou budovu - renesanční zámeček, kde sídlí muzeum dodnes. V tomto období dochází také k založení dalšího muzea - Muzea odboje, jehož sbírky tvořily předměty, které si ze svého pobytu v legiích během první světové války přinesly domů legionáři z celého Kyjovska. Muzeum ale bylo z pochopitelných důvodů na začátku II. světové války zrušeno a některé předměty byly převedeny do tehdejšího městského muzea.
 Rozvoj města přerušila na šest let nacistická okupace. Svou daň válce zaplatili svými životy i kyjovští občané. Mnozí z nich byli účastníky odboje, jiní se nevrátili z koncentračních táborů nebo padli na válečných bojištích. Na nacistickou rasovou nesnášenlivost doplatili kyjovští židé. Z vyhlazovacích táborů se jich vrátilo jen několik.
 Kyjov byl osvobozen rumunskými jednotkami 28. dubna 1945. Stejně jako tomu bylo po 1. sv. válce i nyní začíná obnova normální života ve městě. Vyrůstají celá nová sídliště, podstatně se rozrostla nemocnice, jejíž výstavba začala už za války, v r. 1961 byl otevřen domov důchodců, přibyly nové mateřské a základní školy, závody, dopravu ve městě pomohl vyřešit nadjezd nad železniční tratí Brno - Trenčínská Teplá. Přínosem pro zkvalitnění ovzduší byla plynofikace. Pro kulturní a sportovní vyžití nejen Kyjovských, ale i obyvatel z blízkého i širšího okolí slouží letní kino, kino Panorama, dům kultury, muzeum, městská knihovna, sportovní stadión. Milovníkům koní je k dispozici jezdecký oddíl, v blízkosti letního kina se nacházejí tenisové kurty. V letních měsících se můžeme osvěžit v bazénech místního koupaliště.
 Po roce 1989 se mnoho občanů pustilo po více než čtyřiceti letech do soukromého podnikání. Výsledkem jejich snažení jsou soukromé obchody a firmy s různým zaměřením. Některé navázaly na dřívější tradice, jiné jsou úplně nové.
 I když po územní reorganizaci v r. 1960 přestal být Kyjov okresním městem, zůstává díky své poloze nadále kulturním a hospodářským střediskem Kyjovska.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA