databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Nová Paka
Telefon: 493 760 111
Email: posta@munovapaka.cz
Web: http://www.munovapaka.cz/
Popis města

Novopacko je podivuhodně tajemným místem, kde si snad daly schůzku všechny síly přírodních a duchovních světů. V křížích, či dalších geometrických tvarech a bodech, se prolínají v jakési odvážné symbióze protikladů, ale i v laskavosti, která tak lehce může sklouznout do světů netušených. Nová Paka je tím snad předurčena svojí polohou; není ani v kraji, ani v horách, ani v Českém ráji. Prostě koketuje v přírodě, duchovnu, citech, v bláznovství. V každém případě je to zvláštní zapomenutý ráj pro lidi, kteří netouží být v místech slavných, ale v jiných a zahleděných do sebe. Myslím, že tohle všechno se projevilo v povaze a jednání obyvatel města a projevuje se to dodnes. Je zde cítit snaha být prvním a nebo alespoň zvláštním. Proto tolik slavných rodáků, proto tolik pozoruhodností. Nebojím se říci, že na Nové Pace je nejkrásnější její okolí. Snad to způsobuje krevelově zbarvená půda, tvary kopců, které v sobě skrývají pohádkové poklady drahých kmenů, ale stojí za to sestoupit dolů do takřka desetitisícového města, ležícího v trojúhelníku slávy vlastně tří hradů (Kumburk, Pecka, Levín).

 

Pod východní částí náměstí, při soutoku dnes zakrytých potoků Brdského a Rokytky, vznikl patrně základ města o jehož existenci víme od roku 1357. Na farní kostel sv. Mikuláše byl dosazen tehdy první duchovní a od té doby se hovoří o městě Paka Mladá. Když stojíme na náměstí tak si uvědomíme, že kostel byl přestavěn poněkud nešťastným způsobem v novogotickém slohu v roce 1872. Pro nás je důležité, že na vnitřní výzdobě chrámu se podíleli členové rodu Suchardů z Nové Paky. První sochou ve městě byl mariánský nebo-li morový sloup, který je datován 1716, dle údajů o morových ranách bude asi starší, ale pro nás je důležitější skutečnost, že mezi farní kostel a mariánský sloup byl  v roce 1898 postaven pomník Mistra Jana Husa, jako první Husův pomník umístění na náměstí. Za této složité situace přišel v roce 1904 do Nové Paky vůdce českých spiritistů Karel Sezemský, který zde začal  vydávat časopis " Posel Záhrobní " a publikace v nakladatelství Spirit. Na náměstí stojí také kašna z roku 1814 se sochou sv. Floriána. V této kašně je prý podle pověsti bláznivá voda - kdo se jí napil, měl jistotu, že bude packým bláznem. Moc slavných lidí se hlásilo k tomu, že tuto vodu kdysi pili a byli na to hrdí.

 

Když jsme se již zmínili o hradu Kumburku (Goldenberku) je zcela patrné, že poddanské město Nová Paka mělo se zlatem cosi společného. Právě dík pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie v nedalekých dolech ve Stupné vznikla ve městě nejkrásnější stavba - pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18.století ve střední Evropě. Stavbu kláštera financovali majitelé panství, ale klášterní chrám s nádherným vybavením již platilo město. Chrám byl vysvěcen v roce 1724 a postupně byl doplňován. Jsou zde dvě plátna slavného barokního malíře Petra Brandla, fresková výzdoba od J. Kramolína, obraz Josefa Führicha a Josefa Zeleného. Nádherná stavba chrámu s průmětem pěti elips klenby od neznámého vynikajícího architekta vás zaujmou stejně jako balustráda kruchty s kapelou amoretů a varhany z roku 1750, řezbářské práce místní rodiny Suchardů i kryté schodiště ke chrámu z roku 1737. Klášter byl zrušen v roce 1785 respektive v roce 1789 a od roku 1872 sloužil jako nemocnice. Při klášteře existovala sochařská a stavební dílna, ze které pochází první kamenná stavba na náměstí (fara), ale i řada soch ve městě samotném a okolí (sochy světců před klášterním chrámem, socha sv. Rodiny, sv. Václava při silnici k Brdu a mnohé další.

 

Zajímavá je hřbitovní kaple " Bolestné Panny Marie ", kterou  v letech 1700-1709 nechalo vystavět několik novopackých měšťanostů. Pozornost návštěvníka jistě vzbudí Řecko-katolický kostelík, který do svého rodného města nechal v roce 1930 přemístit továrník Otto Kretschmer z Obavy u Užhorodu. Novější stavbou je modlitebna Jednoty bratrské a kostel  Československé církve husitské, která je zdobena vitrážemi rodáka města ak.malíře Otakara Zeminy.

 

V samotném centru města vás vedle zbytků roubených podkrkonošských chalup upoutá Suchardův dům, kde je umístěna historická expozice a jsou zde i komorní prostory pro pořádání výstav výtvarných umělců z regionu. Suchardův dům nechal v novorenesančním slohu postavit Antonín Sucharda mladší v letech 1895-1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu Suchardů. Je zajímavé, že Suchardové se věnovali výtvarnému umění, od nejstaršího Jana Suchardy st., který se přes původní povolání tkalce stal výtvarníkem vlivem klášterního chrámu, přes 200 let až dodnes. Z této rodiny pochází například slavný sochař Stanislav Sucharda (1866-1916) - autor pomníku Palackého v Praze, jeho mladší bratr Vojta Sucharda (1884-1968), vytvořil mimo jiné po roce 1945 plastiky apoštolů pro poškozený Staroměstský orloj v Praze,  z rodu Suchardů pochází mnoho dalších umělců, mimo jiné i ak.malíř Cyril Bouda a Anna Podzemná-Suchardová, která jako jedna z mála žen navrhovala známky. Vliv Suchardovy dílny způsobil, že hned ve stejné ulici se narodil pozdější český sochař Bohumil Kafka (1878-1942), autor snad největší jezdecké sochy na světě (Jana Žižky na Vítkově v Praze). Nedaleko Suchardova domu se narodil i malíř Josef Tulka, přítel Mikoláše Alše, spoluautor  výzdoby Národního divadla v Praze. Všechny významné výtvarníky pochopitelně vyjmenovat nelze. Tradice se prodlužuje do doby ne příliš vzdálené.

 

Z Nové Paky pocházejí členové skupiny 42 - sochař L.Zívr, malíř Fr. Gross, fotograf Mir. Hák, malíři Otakar Číla, Ot. Zemina...Slavných osobností je daleko víc a zasahují do všech oblastí života. O tom se dozvíte v muzeu v Suchardově domě, na jehož sgrafitové výzdobě odpověděl A. Sucharda packým občanům, když vyslovili údiv nad tím, že tady staví " dům kamenej a malovanej ", slovy " Komu se nelíbí stavení za peníze mé, ať si postaví jiné za peníze své ". V Suchardově domě najdete  zajímavý novopacký betlém, loutky a mnoho dalších věcí. Nad Suchardovým domem vznikla nová budova, ve které je umístěna Klenotnice drahých kamenů, expozice spiritismu, Informační středisko a Městská knihovna. Dík tomu ,že nedaleko je kino a vedle Městské kulturní středisko se podařilo soustředit kulturu ve městě do jednoho místa. Nová expozice spiritismu je vlastně evropským unikátem stejně jako Klenotnice drahých kamenů. Na tomto jakémsi muzejním náměstí si můžete prohlédnout také veliký zkamenělý araukarit, což byl jehličnatý strom, rostoucí před 250 miliony lety. V Klenotnici nenajdete pouze šperky, jsou zde vystaveny poklady země, které se nacházejí v pouhém okruhu 10.km kolem Nové Paky. Vedle klasických drahých kamenů (achátů,jaspisů, karneolů, ametystů, křišťálu..) jsou to i prokřemenělé zbytky stromů, přesliček, kapradin, plavuní..Je to vlastně procházka geologickým vývojem naší země. Pak jenom můžete dumat o magické síle kamenů, jejich léčivých účincích a tím tak trochu i o sobě.

 

Samotná Nová Paka i okolí vybízí k řadě vycházek, při nichž vás potěší pohled do kraje i na hory krkonošské, na dřevěné roubené stavby, zapomenuté pískovcové sochy světců i na venkovské kostelíky. Při troše štěstí najdete na krevelově zbarvených polích drahý kámen nebo prokřemenělý zbytek dávných stromů a rostlin. Nová Paka stojí za návštěvu, možná vás překvapí.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA