databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Rumburk
Telefon: 412356211
Email:
Web: http://www.rumburk.cz
Popis města

Město je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m. Jednou z nich je nedaleký čedičový Dymník (515 m) s výletní restaurací a vyhlídkovou věží z roku 1896. Starý lidový název České Nizozemí, běžné označení celého teritoria vybíhajícího do Saska, není reminiscencí na Holandsko, jak by tomu mohla vybízet stoletá tradice čilého obchodu s textilními výrobky. Byl myšlen jako významový protiklad k „horní zemi", ležící jižně a jihovýchodně odtud za vystupujícím hřebenem Lužických hor s pohledovými dominantami Jedlové (774 m), Pěnkavčího vrchu (792 m) a Luže (793 m).

Současně je ale také vyjádřením svérázu celé krajiny, která zatím není turisticky doceněná. Prvá zmínka o existenci Rumburka pochází z roku1298. Již tehdy byl tržní osadou a měl tak jeden ze základních atributů středověkého města, jehož statut je doložen v roce 1377. Stranou hlučného náměstí stál kostel sv. Bartoloměje (1352). Od roku 1566, kdy byl v místech staré tvrze vybudován renesanční zámek, se město, představované124 vesměs dřevěnými domy, stalo novým sídlem někdejšího panství Tolštejn. Ke staršímu cechu pláteníků (1515) postupně přibyla další řemesla, právo vařit pivo a obchodovat se solí a vínem. V roce 1587 obdržel Rumburk nový městský znak. Symbolem pronikání slohu se stal morový sloup (1681). Před západním okrajem města vyrostl klášter kapucínů s novým kostelem sv. Vavřince (1690). Do jeho rajského dvora byla podle projektu slavného J. L. Hildebrandta zakomponována Loreta (1707), nejsevernější stavba svého druhu ve střední Evropě. V roce 1724 byl barokně přestavěn zámek a nad městem se od roku 1725 tyčí kaple sv. Jana Křtitele.

V letech 1713-1764 se tu usadili angličtí obchodníci R. Alason, G. Frnacklin, J. Nurse a J. Coulston. Zahraniční kapitál přispěl k dlouhodobému rozvoji. Od roku 1850 byl Rumburk sídlem politického a soudního okresu. Začaly vycházet prvé místní noviny (1854) a byla sem zavedena železnice (1869). V roce 1879 se s městem loučily okolní osady Aloisov, Antonínovo údolí, Horní Jindřichov, Podhájí Popluží a Poustka. Při sčítání lidu roku 1880 poprvé přesáhl počet obyvatel číslo 10 000. Vnikl městský park (1880) i nové veřejné budovy, jako tzv. Střelnice (1864), tělocvična (1882), průmyslová škola (1883), městské lázně (1887), škola (1900), proslulé sanatorium (1901) a gymnázium (1908). Roku 1918 se Rumburk stal v celé zemi známý protiválečnou vzpourou vojáků 7. pěšího pluku. Rumburk měl až do roku 1945 téměř jednoznačně německý ráz. Pocházela odtud řada význačných osobností, jako oční lékař J. N. Fischer (1777-1847), hudební skladatel F. X. Chwatal (1808-1879), hudebníci J. Groh (1815-1881) a h Bandler (1870-1937), průmyslník a přírodovědec J. E Fischer (1787-1866), básník W. Ressel (1852-1929) i celá řada dalších, kteří město proslavili po celé Evropě.

Zdejší rodáci zažili ovšem nejenom radostné, ale často i velmi tragické chvíle. Minulost není možno změnit, v lidských silách je však snaha o lepší budoucnost. To je ostatně i jedním z cílů Malého Euroregionu Mandava-Spréva, zahrnující vedle Dolního Podluží, Šluknova a Varnsdorfu také německé obce Ebersbach, Großschönau, Neugersdorf, Seifhennersdorf a Sohland. Rumburk se svými 11 000 současnými obyvateli tvoří jeho integrální součást. Město Rumburk bylo v roce 2002 v rámci reformy veřejné správy stanoveno městem s pověřeným obecním úřadem a městem s rozšířenou působností. Tím je i nadále historickým centrem Šluknovského výběžku ve všech oblastech.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA