databáze služeb a podniků

+ 420 326 362 122

czechinform@czechinform.cz

Česky | English

Znak města
Sulice
Telefon: 323673122
Email: info@obecsulice.cz
Web: http://www.obecsulice.cz
Popis města

První zmínka o Sulicích pochází z roku 1282. Za husitských válek se objevují zmínky o Petrovi a Janu Košíkových ze Sulic, z nichž Jan vlastnil roku 1434 Lipany u Říčan. Od 50. let 15. století vlastní obec spolu s částí Nechánic a Čestlic Heřman ze Sulic z rodu Slepotických ze Sulic.
Roku 1576 kupuje ves Sulice Čeněk Mičan z Klinštejna a připojuje je ke statku Kamenice. Z doby po třicetileté válce pochází seznam majitelů poddanských gruntů v Sulicích, tzv. berní rula (1654). Po roce 1696 se Sulice dostaly k panství Dobřejovickému, po zrušení poddanství a při novém uspořádání státu v r. 1849 a dalším v r. 1854 patřily do okresu Jílovského. Roku 1884 bylo zřízeno c.k. okresní hejtmanství na Král. Vinohradech, do jehož politického okresu Sulice patřily.
Z roku 1898 pochází tento popis obce Sulice: “Ves jihovýchodně od Jirčan, nedaleko císařské silnice do Vídně, vysoko na rozhraní žuly a břidlice položená, ze severu jehličnatým lesem ovívaná; má 30 domů, 235 obyvatel (v r. 1891 229), 120 mužů a 115 žen. Obyvatelstvo živí se polním hospodářstvím; mnozí pracují při arcibiskupských dvorech. V Sulicích bývala tvrz, po níž jsou dosud stopy, jest zde dvůr a revír arcibiskupství pražského. V obci jsou tři rybníky, z nichž vytéká potůček ke Psárům. Asi 10 minut od vsi, u lesa jest myslivna „Na Brdech“, od níž jest viděti šedé věže a báně pražské.“

 

NECHÁNICE

První zmínka o vsi pochází z roku 1349. Ze 14. století se zachovaly zmínky o Mladotovi a Oldřichovi Vlachovi z Nechanic, patrně z rodu pánů z Říčan. Část vsi byla v majetku Markvarta z Kamenice. Počátkem 16. století měl díl Nechánic Markvart, syn Heřmana ze Sulic, a jiná část patřila ke statku Libeř. Roku 1565 prodává tehdejší majitel Samson Křinecký z Ronova na Kopanině celou ves Nechánice s krčmou Kryšpínu Šultysovi z Čimic, jenž je poté spojuje s držbou Sulic. Šultysovi dědicové prodali r. 1576 zadlužený statek Čeňkovi Mičanovi z Klinštejna, který jej později připojil k panství Kamenice.

Podle berní ruly z r. 1654 zde hospodařili sedláci Koblač, kudláč, Zeman a Matěj Hřibů, zahradník (ozn. kategorie velikosti statku) Žalman; Zápotocký grunt zůstával pustý.

Popis z r. 1898

Osada s 22 domy, 143 obyvatel (v r. 1890 138) 70 mužů, 73 žen, již živí se polním hospodářstvím a prací při panských dvorech. Nechanice rozloženy jsou v údolí, do něhož šumějí lesy. V obci je mens. dvůr arcibiskupa pražského. Samoty: Brdy (myslivna „Na Brdách“) a Chvátalka (při silnici z Kostelce k Jílovému).

ŽELIVEC

Poprvé je osada Želivec (Zelewecz) zmiňována roku 1402 v majetku Petra Košíka z Pětichvost (časem získává i Sulice). Později ves dostal Cval z Chotče a za husitských válek ji získal Jan Sádlo ze Smilkova a připojil ke svému kosteleckému panství. Na počátku XIV. století patřil Želivec Novoměstským a byl jim r. 1537 (tři dvory kmetcí s platem) zabaven. Spolu s Kamenicí, Olešovicemi a Sulicemi prodán Janu Frejnarovi z Brunova. Ve třicetileté válce byl Želivec zcela zničen, po obnovení byl r. 1696 připojen k panství Dobřejovice. R. 1785 zde bylo 8 popisných čísel.

Popis z r. 1898

Osada, s pláně pod Křížky po dáli se rozhlížející, poblíž Linecké silnice rozptýlená. V 25 domech žije 197 obyvatel, 94 mužů, 103 žen. Obyvatelstvo živí se polním hospodářstvím; většina pracuje při panských dvorech.

HLUBOČINKA

Popis z r. 1898

Osada na severním svahu vrchu „u Křížků“ při Vídeňské silnici. Skládá se ze dvou částí: Prvá patří k politické i katastrální obci Radějovicům, má 5 domů, 30 obyvatel, druhá k polit. a katastr. obci Sulicům, má 4 domy, 16 obyvatel. Obyvatelé živí se polním hospodářstvím; většinou jsou dělníky při panských dvorech. Na severu vsi jest jehličnatý les.

KŘÍŽKA

Historie

Ves Křížka, dříve samota Mandava čili Želivec Malý, položená na výšině Křížka, kde se roku 1419 odbývala valná schůze lidu.

„Na vrchu Křížka (419 m n.m.) setkaly se 29.září 1419 zástupy pražské a plzeňské chudiny s poutníky od Sezimova Ústí a z dalších míst v jižních Čechách. Plzeňský kazatel Václav Koranda zde vyhlásil „království Boží na zemi“ a vyzval poutníky k tažení na Prahu a také, aby napříště namísto holí přišli ozbrojeni meči. Druhý den poutníci vyrazili ku Praze. Vrch Křížka se tak stal místem posledního neozbrojeného setkání lidu před husitskými válkami. “

Toto setkání zpodobnil Alfons Mucha ve svém cyklu obrazů „Slovanská epopej“ pod názvem „Schůzka na Křížkách 1419″.

Historie „Setkání na Křížkách“

Pravděpodobně již od počátků československého státu se zde konaly vzpomínkové slavnosti. Roku 1931 zde byl postaven péčí osvětového sboru v Jílovém památník s rozhlednou. Sešlosti na Křížkách se konaly přibližně do roku 1947, poté byly zrušeny. Ještě někdy r. 1980(?) se zde konala pouť, poté tato tradice zanikla. V r. 2006 se pokouší tuto tradici obnovit občanské sdružení Řád rytířů bílého kříže ve spolupráci s obcí Sulice.

|

© 2012 Czechinform | Designed by LIPSUM MEDIA